Na světě existuje více než 60 registrů, v nichž je evidováno téměř 13 milionů lidí ochotných nezištně pomoci těžce nemocnému člověku na kterémkoliv místě na Zemi. Jedním z nich je i Český registr dárců krvetvorných buněk.
Český registr dárců kostní dřeně, dnes Český registr dárců krvetvorných buněk vznikl v r. 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Registr eviduje a vyhledává potenciální dárce pro české i zahraniční pacienty na základě testů známých jako „typizace HLA“. Human Leukocyte Antigen je systém dědičných znaků na bílých krvinkách, který je velmi různorodý a zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného. Najít pro nepříbuzenskou transplantaci shodného dárce proto vyžaduje mít k dispozici široké spektrum možných kombinací HLA znaků, tudíž dostatečné množství různých dárců.
Pro vyhledávání dárců používá registr jednu z nejmodernějších počítačových databází v Evropě a je napojen na mezinárodní sítě Bone Marrow Donor Worldwide (BMDW) a European Marrow Donor Information System (EMDIS).
Jestliže je nalezen vhodný dárce, musí registr zkoordinovat vše tak, aby dárce bez potíží podstoupil odběr a jeho krvetvorné buňky byly co nejrychleji transplantovány pacientovi.
Proč vstoupit do registru dárců kostní dřeně
- jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (leukémie, anémie, jiné závažné choroby) je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce (kostní dřeň, kmenové buňky z periferní krve nebo pupečníková krev)
- nemocnému je nutné transplantovat krvetvorné buňky co nejshodnějšího dárce a k tomu je třeba mít možnost výběru z co největšího počtu potenciálních dárců.
Podmínky pro vstup do registru
- je Vám 18-35 let (evidovat v registru Vás budeme do 60 let věku, pokud nepožádáte o vyřazení nebo pokud nenastanou okolnosti, které by bránily případnému darování krvetvorných buněk)
- jste zdravý/á (neměl/a jste infekční žloutenku, tuberkulózu, těžké astma, AIDS, závažná onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovku), neužíváte dlouhodobě některé léky a vážíte alespoň 50 kg
- budete ochoten/na věnovat nám svůj čas a podstoupit několik vyšetření.
- jste ochoten/na pomoci pacientovi z ČR i odkudkoliv ze zahraničí
Abyste mohl/a být zaregistrován/a, musíte absolvovat malý odběr krve a poskytnout kontaktní údaje do databáze registru.
Pravděpodobnost, že budete vybrán/a jako vhodný dárce není velká. V registru můžete být evidován řadu let, než se najde pacient, který s Vámi bude mít shodné znaky v systému HLA. Nemusí k tomu dojít nikdy. Avšak Vaše rozhodnutí, stát se dárcem krvetvorných buněk, zvyšuje naději na záchranu lidského života.
Jak se vyhledává dárce pro pacienta? Aneb Co se děje poté, co se zaregistrujete
- Ze vzorku krve odebrané při vstupu do registru určíme Vaše genetické znaky na bílých krvinkách (HLA).
- Výsledky testu vložíme do databáze.
- Pokud zjistíme, že se v základních genetických znacích předběžně shodujete s pacientem, pozveme Vás na další odběr krve a provedeme podrobnější krevní testy, které upřesní míru shody s pacientem a zmapují Váš aktuální zdravotní stav.
Při tomto odběru krve absolvujete pohovor s lékařem / odborným pracovníkem registru, který Vám podá všechny potřebné informace, týkající se prováděných vyšetření a dalšího postupu.
- Jestliže se na základě krevních testů potvrdí potřebný stupeň shody mezi Vámi a pacientem, budeme Vás kontaktovat, a dohodneme s Vámi termín začátku přípravy na odběr krvetvorných buněk.
Jak probíhá odběr krvetvorných buněk
Prokáže-li se shoda mezi Vámi (dárcem) a pacientem a transplantační centrum si Vás vybere k odběru, je nutná příprava k odběru krvetvorných buněk, tj. podrobné vyšetření Vašeho zdravotního stavu: odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic, (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření; případně další doplňující vyšetření.
Proběhnou také nezbytné administrativní úkony jako je podpis informovaného souhlasu, pojištění, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk máte právo kdykoliv změnit. Když se však již pacient připravuje k transplantaci (chemoterapie, ozařování), může být ohrožen jeho život.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby
- odběr kostní dřeně - z pánevních kostí (vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně - maximálně 1500 ml, podle váhy dárce), v anestézii, 2-3 dny pobyt na lůžkovém odd. specializovaného odběrového centra. Pak následuje několikadenní rekonvalescence. Při tomto „tradičním“ odběru je dárci odebrána menší část kostní dřeně z celkového množství v těle. Po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, a stav dárce se vrátí do normálu do 7 - 14 dnů.
- odběr stimulovaných kmenových buněk z periferní krve (krevního oběhu) - ambulantně bez narkózy. Provádí se na specializovaném pracovišti (odběrové centrum). Odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk - po čtyři večery před odběrem dostane dárce 1 - 2 injekce stimulačního přípravku (G-CSF), jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Poté se provede odběr (nastimulovaných) krvetvorných buněk ze žíly pomocí přístroje - separátoru. Tato procedura trvá několik hodin. V případě nedostatečného množství odebraných buněk je třeba následující den provést kratší doplňující odběr.
Dárce může mít různé reakce na stimulační přípravek, většinou je to pobolívání v kostech, v kříži, bolesti hlavy, únava - podobá se to stavu při chřipce. Potíže vyvolané stimulací odeznívají krátce po odběru.
Péče o dárce po odběru
Zdravotní stav dárců po odběru kostní dřeně i PBSC je dlouhodobě sledován.
Dárci jsou zváni na kontrolní vyšetření krve 1 krát ročně po dobu 10ti let po odběru.